Týraná zvířata a nelidskost úřadů - pokračování předešlého článku.

Hrůzostrašný příběh o dlouhodobém a krutém trýznění zvířat, kterým stát nezabezpečil žádnou ochranu. Kdybych se do toho nevložila, tak by majitel týral ubohá zvířata dodnes. Zde totálně selhala radnice, KVS, SVS a policie.

Čekala jsem od policie a úřadů informace, jak to s týranými zvířaty dopadlo. No a když dlouho žádné nepřicházely, tak jsem zavolala v pondělí dne 09.05. 2022 vedoucímu oddělení péče o pohodu zvířat SVS pro Kraj Vysočina. Byl to pro mě šok když mi sdělil, že zvířata nechali jejich trýzniteli a aby se už dál netrápila, tak půjdou na porážku.V každé normální zemi by takto krutě a dlouhodobě týráná zvířata majiteli  odebrali a ustájili před porážkou v alternativním chovu, aby z nich vyprchal čpavek a stresové hormony. V životě nepoznala nic než bolest, hrůzu a utrpení. Ten úředník co by se měl starat o pohodu zvířat k nim neměl žádný soucit a empatii, připadal mi absolutně nekompetentní a taky mi řekl, že v ČR nejsou útulky pro hospodářská zvířata, což nebyla pravda.

Byla jsem z toho zoufalá a rozhodla se, že si adoptuji aspoň toho sadisticky mučeného býka, kterého jsem nafotila v zadní polozbořené stáji. Když jsem přišla druhý den s policisty do stáje, tak už se mě nebál a v očích mu zableskla naděje, že se možná v jeho zoufalém životě plném strachu, bolesti a utrpení něco změní a to mě vzalo za srdce. Začala jsem shánět peníze na převoz a bylo to na dobré cestě. Porosila jsem moji kamarádku, jestli by mi ho její bratr, který chová skot na nějaký čas neustájil a dal ho do pořádku před dlouhou cestou. Slíbila mi, že to pro mě udělá.Zdravotní problémy zaviněné dlouhodobým týráním by se daly vyléčit.Chtěla jsem mu vynahradit to co mu ti odporní, krutí a zlí lidé udělali a píšu v množném čísle, protože vinu na krutém týrání a mučení skotu nenese jen majitel, ale i ti co to věděli a nezabránili mu v tom. Tj. instituce, sousedé, příbuzní a všichni co mu tam chodili pomáhat. Musela jsem zasáhnout já, tj.osoba která bydlí již 27 let v zahraničí.

I když jsem věděla, že vedoucí MěÚ Velké Meziříčí - odbor životního prostředí je bezcitný a arogantní člověk, napsala jsem mu email, že by měl jít skot do alternativního ustájení. Ani jsem mu nestála za odpověď.

Ve středu dopoledne 11.05. 2022 jsem volala vedoucímu oddělení péče o pohodu zvířat SVS pro Kraj Vysočina, abych se s ním domluvila o adopci býka a on mi odpověděl, že už vezou zvířata na jatka. Prosila jsem ho, aby to zastavil, byl neoblomný.To byla tedy rychlost, začnu mluvit s institucemi o adopci a oni ty dlouhodobě trýzněné bytosti honem dovolí majiteli porazit. Chtěli tak zamést stopy ? Kontaktovala jsem znovu organizaci "Obránci zvířat". Volala jsem jejich vedoucímu, nebral to. Napsala jsem jim email, odpověděli mi až za 5 dnů a to byla už ubohá zvířata mrtvá. Kdybych nebydlela daleko, tak bych se snažila co nejrychleji přijet, ale cesta z místa mého bydliště trvá 10 hodin. Byla jsem úplně bezmocná a nikdo mi nepomohl. Ještě dnes je mi z toho zle.

Také jsem se dozvěděla, že policista mi v den kdy jsem týrání zvířat oznámila neřekl pravdu, neposlali nikoho, aby zvířata ošetřil. Inspektor z KVS tam přišel až za 8 dní a mezitím, zřejmě po dlouhé agonii uhynul býk. To je příšerné. V žádné jiné zemi jsem neviděla takovou nelidskost, krutost a lhostejnost policie a úřadů. Do smrti budu litovat, že jsem věřila policii. Kdybych věděla, že nechají ta ubohá stvoření bez jakékoliv pomoci, tak bych neodjela a zajistila bych jim první pomoc sama i kdyby mě měl majitel zabít. Ještě nyní mi leze husí kůže z toho, že ty zvířata nikdo neošetřil, nenapojil a nechali je do posledního dechu trpět v rukou pachatele.Taková ničemnost. 

Na FB se mi ozvaly dvě paní, které mají soukromé útulky pro hospodářská zvířata a nabídly mi, že by si mučeného býka adoptovaly. Fotky, které jsem publikovala je dojaly. Jedna byla ze Středočeského kraje a druhá ze Severní Moravy. Mohla jsem tedy zařídit adopci oboum býkům, kteří mučení přežili, kdyby ovšem úřady měly trochu dobré vůle spolupracovat. Státní veterinární správa o útulcích musela vědět. I když jsou privátní, tak jejich zvířata jsou řádně registrovaná. Proč mi úředník SVS lhal ? Na vlastní náklady bych zařídila dopravu, ale bylo již pozdě, porazili je a spálii v kafilerii. Byli tak dořízení, že nebyli určeni ke konzumu. Proč jsem tedy nemohla zařídt jejich adopci, když z jejich mrtvol nebyl žádný užitzek ? Protože jejich zubožená těla byla důkazem DLOUHODOBÉHO, sadistického mučení a tak musela zmizet ? 

Čtyři jalovice dle správy SVS byly určeny ke konzumu. Dala bych je sníst tomu veterináří, který to povovolil a jeho dětem. Ještě před týdnem byly zabořené v hnoji, v příšerných hygienických podmínkách. Tři z nich pily močůvku z žumpy, protože je majitel nenapájel. V jiných zemích by je dali v takovém případě alespoň na měsíc do alternativního ustájení, aby z nich vyprchal čpavek, škodlivé látky a stresové hormony. Nemyslím, že všechny byly jalovice, jak je psáno ve zprávě. Byly staré 8, 10 a 12 let. Majitel je před mým prvním oznámením do léta roku 2020 držel ve stejném výběhu s býky. Nevěřím tomu, že by některá nezabřezla. Jistě neměly pravidelnou říji, protože byly v podprůměrném výživném stavu a trpěly žízní, ale to neznamená, že by se říje nemohla občas dostavit.  

V severní Itálii by zabavili stáje i se zvířaty dokud by případ nebyl řádně prošetřen. Na Vysočině dají majiteli 8 dnů, aby odstranil důkazy krutého mučení zviřat. I kontroly jsou zde velice podivné. Majitele skotu KVS den dopředu telefonicky varovala. Měl tedy 24 hodin na to, aby zamaskovat kruté mučení býků. Někdo od policie ho asi varoval dříve. Dozvěděla jsem se od kamarádky, že 4 dny po mém oznámení začal skot převádět, vyvážet ty hromady hnoje ve kterých zvířata musela žít a pozval si k tomu pomocníky. Jeden z pomocníků byl bývalý policista, který pod vlivem alkoholu srazil člověka a tak musel od policie odejít. S majitelem jsou velcí kamarádi. Dovedu si představit jak příšerně musel trpět ten býk, kterého jsem si chtěla adoptovat, když mu bezcitný majitel vyrval z krku skoro rok zařezaný řetěz. Později jsem se dozvěděla, že ho nikdo neošetřil, jenom ho odvezli na jatka. Horší než v rozvojové zemi.

 Když dal majitel vše do pořádku, tak na kontrolu přišel jen jeden jediný terénní inspektor KVS, který tam byl i při předešlých kontrolách v r. 2019 a 2020. V jiných zemích by takto provedená kontrola nebyla ani platná, vždy musí chodit ve dvou a mění je, aby nedocházelo ke korubci. Pokud se jedná o tak závažný čin, jako je již předem ohlášené kruté týrání zvířat, tak třeba v Itálii přijdou na kontrolu s veterinářem (terénním inspektorem) carabinieri a proškolení dobrovolníci, aniž by majitele varovali. 

Zpráva z provedené kontroly byla velice povrchní.Inspektor se tam dlouho nezdržel. Bylo v ní uvedeno, že kadáver uhynulého býka byl značně znečištěný, asi dlouhou dobu ležel v hnoji mezi živými zvířaty. Prý byl na chodbě ve stáji zakrytý igelitovou plachtou.To není pravda, býk ležel pod okapem, kde týráný žízní čekal na děštovou vodu. K úhynu býka došlo dle trénního inspektora před několika dny. Veterinární ošetření mu před úhynem nebylo poskytnuto. Dle tvrzení majitele uhynul z důvodů poranění jiným zvířetem. Jakým zvířetem ? Medvědem ? Terénní inspektor ani nepopsal o jaké zranění se jednalo. Žádala jsem KVS o fotku kadáveru utýraného býka. Napsali mi, že jí nedisponují. Takže inspektor věřil pachateli a kadáver uhynulého skotu ani nenafotil ?  To je podivné.

Volala jsem vedoucímu oddělení péče o pohodu zvířat SVS pro kraj Vysočina a zeptala jsem se ho, jaké to zvíře zranilo býka tak, že na následky napadení uhynul. Odpověděl mi, že byl napadený jalovicí. Řekla jsem mu, že jsem zootechnička a tak vím, že by jalovice býka nikdy nenapadla.,,No tak to byl asi býk, nevím," odpověděl rozmrzele. 

Osobně ty české instituce vůbec nechápu. Chovatel po dlouhá léta týrá zvířata, vybíjí si na nich své frustrace a stát mu za to dává peníze ve formě dotací. Znečištuje životní prostředí a nakonec jdou býci bez jakéhokoliv užitku do kafilerie. Pomineme-li nelidskost, krutost a totální absenci morálky, je to správné vůči daňovým poplatníkům ?

Žádala jsem vysvětlení od policie proč se nešli s majitelem podívat do stáje Kobka a dalších objektů, kde by mohl týrat další zvířata. Jak to, že nezabezpečili trýzněným zvířatům pomoc ? Odpověděli mi takto." Krajská veterinární správa Kraje Vysočina byla vyrozuměna ihned. Dále byla několikrát urgována k prověření, avšak nám bylo řečeno, že kolega, co se zabývá tímto případem má dovolenou a přijede se na uvedenou adresu podívat během několika dní."  Takže tam ty ubohá zvířata nechali dál trpět žízní. Nikdo jim neposkytl první pomoc na kterou má každý tvor právo. Takové nemorální chování policie jsem v žádné jiné zemi nezažila.

Podala jsem stížnost na OZS ve Žďáře nad Sázavou, předali to Krajskému ředitelství policie Kraje Vysočina. Jejich odpověď byla otřesná. Tentokrát mi napsali, že se policisté ten den pokoušeli dovolat na KVS, ale nepodařilo se jim to. KVS byla písemně vyrozuměna až za dva dny. Pokaždé tvrdili něco jiného. Dále mi sdělili, že terénní inspektor, který tam chodil na kontroly jim oznámil, že pokud zvíře není v agonii, nekrvácí, stojí v klidu na všech čtyřech nohách a bez problému dýchá, nevyžaduje okamžitou veterinární pomoc. Takže dle něho policie nepochybila. A takové osoby provádí kontroly ? Kde ten terénní inspektor studoval ? Kdo mu dal titul ?!!! Asi stejné, nelidské, nekompetentní osoby jako on. Ten býk díky hluboko zařezanému řtězu se ani moc hýbat nemohl, musel stát v klidu na čtyřech nohách, protože měl pod sebou kaluž močůvky, která leptá pokožku.Policisté spolu s KVS ho tam nechali trýznit dalších 8 dnů. A dalšího býka nechali uhynout strašlivou smrtí po dlouhé agonii, ten asi zraněný byl, možná nepodlehl zranění, ale uhynul žízní. A co další trýzněný skot ? Několikrát jsem policistům opakovala, že uvnitř objektu je ještě větší hrůza, dobře věděli, že se nejedná jen o toho jednoho býka a jalovici, které jsme společně nafotili, ale že tam jsou další zvířata. 

Nakonec jsem se dozvěděla, že v roce 2020 kdy terénní inspektor hodnotil trýznění skotu jen jako přžestupek, dala radnice chovateli jen směšnou pokutu 1000 kč. To je absolutní neúcta k životu. Jiná města davají v takových případech sankci ve výší až desítek tisíc korun. Na zvířatech již tehdy bylo očividné, že byla trýzněna dlouho. Na radnici majitele jen poplácali po rameni a dovolili mu zvířata trýznit dál. Nechápu jak to mohl terénní inspektor hodnotit jenom jako přestupek ? Měl pro majitele nějakou slabost ? Nebo v tom byly jiné důvody ?

Když jsem ORP- MěÚ Velké Meziříčí žádala o vysvětlení, tak mi odpověděli, že tak nízkou sankci mu uložili proto, že chovatel nedostatky odstranil. Já jsem tedy neviděla, že by ty nedostatky odstranil. Neměl ani pro chov skotu vhodné stáje. Napaječky v nich byly nefunkční, občas jim lil vodu do špinavých žlebů plných hlíny a trusu hadicí a nebo na zem do důlku v hnoji. Skot potřebuje stálý přísun vody, jinak velmi trpí. Později jsem se dozvěděla, že již v předešlých letech skot hynul hladem a žízní. Trýznění skotu trvalo asi 7 let a nikdo to neřešil. A když mu dali tak nízkou pokutu, proč ho nikdy nepřišli zkontrolovat ? Mají to z radnice necelé čtyři kilometry. Pan starosta je jeho příbuzný, to mu do háje zelnýho nemohl domluvit ?  Majitel skotu se z takové nízké pokuty nepoučil a trýznění přešlo v mučení. Kdybych tam nepřijela, tak by pachatel mučil a trýznil ty ubožáky dodnes. Musela jsem dělat práci za úředníky na radnici, kteří jsou za to placení. Majitel trýznil zvířata dlouhé roky, všichni ostatní příbuzní byli k této příšerné situaci úplně lhostejní a tajili mi to.

Obrátila jsem se skoro na všechny české organizace pro ochranu zvířat, žádná mi neposkytla pomoc. Jsou velice slabé a myslím, že zvířata jsou to poslední, co je zajímá. A podle toho to v ČR tak i vypadá. 

 I přes lhostejnost organizací pro ochranu zvířat jsem úplně sama svými vlastními silami dostala pachatele před soud, který ho odsoudil k pokutě 40.000 kč a zákaz chovu skotu na 5 let. Byla jsem z toho zklamaná. Tolik úsilí mě to stálo. Musela jsem se na vlastní útraty radit s advokátem, když se mě poručík z Oddělění hospodářské kriminality snažil zastrašovat. Celé to vyšetřování bylo velice podivné. Poručík, který měl případ na starosti nevyslechl kamaráda a souseda majitele, který mu pomáhal porážet načerno zvířata, neprovedl jim kontrolu v mrazáku, neproklepl ani osobu, která mu dělala účetnictví a nevyslechl bývalého policistu, který již hodně dlouho chodil pachateli pomáhat. Stěžovala jsem si na OZS, že byl případ špatně prošetřený a že mě poručík z Oddělení hospodářské kriminality psychicky týral a zatrašoval, protože o případu hodně vím a policie měla zájem na tom, abych mlčela. Všechno bylo marné.Té směšné pokutě se pachatel jenom zasměje. Z toho se nepoučí. V  ČR nemají žádnou úctu k životu a proto jsou zde tak velmi nízké sankce. Hlavně, že mu zavřeli chov, ale mám strach, že potom si kvůli dotacím zase nabere zvířata..

V Itálii by za tak kruté týrání zvířat šel možná vězení, dostal by pokutu ekvivalentní 25 průměrných platů a nařídili by mu psychiatrickou léčbu. Takový "člověk" by mohl postupem času fyzicky ublížit i lidem. Za mírnější týrání zvířat ukládají majiteli povinnou návštěvu psychologa, třeba jenom za zanedbávání a nebo omezování pohybu. Osoba, která nemá empatii a soucit ke zvířatům, ji nemá ani k lidem.

Když jsem o tom vyprávěla mým známým a veterinářům ze zádních zemí, tak mi ani nechtěli věřit, že se něco tak příšerného může stát v Evropě. Byli z toho zděšení stejně jako já.

V České republice je velká lhostejnost vůči utrpení a týrání zvířat ze strany úřadů. Hodně lidí je bere jen jako věci. Jsou to tvorové, kteří trpí stejně jako my. Cítí strach, bolest, ponížení, hlad, žízeň. Takové kruté a dlouhodobé týrání zvířat jsem nikdy v žádné jiné zemi neviděla.

 ,, Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty." Mahátma Gándhí.